DEN 10: Texas-Florida-NYC
Vracíme se do NYC. Celý den v letadlech. Austin – Miami a pak Miami – NYC. V Miami můžeme vystoupit z letadla zadním východem a jít asi 2 minuty po letištní ploše. Je 30 stupňů. Léto. V NYC právě mrzne. A my sice 3h na Floridě, ale mrzneme na letišti z klimatizace. Kolik energie vynaloží na to, aby se tu cítili jako v NYC!
DEN 11: Manhattan
Dnes hrajeme v jazzovým klubu Drom na Manhattanu. Před námi tam má koncert pianistka, hraje Astora Piazollu a je fakt dobrá. Úplná virtuózka. Představa, že po ní vystupujeme, je velký bizzar! Nebo…kabaret? Funguje to tu ale klasicky tak, že je první koncert, pak se lidi vymění, a přijde druhá várka diváků. Takže diváky v róbě vystřídali džíny. Je to spíš takovej introvertnejší koncert, na sezení. Je to prostě kavárna, jazzový klub, kde ale hráli například i Tame Impala.
Atmosféra byla dobrá. Přišli všichni naši NYC kamarádi, kteří s námi v lednu natáčeli výletnické video na Coney Islandu. I Magda s Mary. Vyzkoušeli jsme si v dobře soustředěné atmosféře a pohodě zvuku další dvě premiérový písničky z Nipomo. Manažérka klubu je po koncertu nadšená, i když při prvním setkání se zdála být nedůvěřivá, a její kolega Pedro nám možná zorganizuje tour po Španělsku a Portugalsku. Muhaha. Adam z NSPY se nás ptá, jestli bychom ve čtvrtek chtěli DJovat v Trans Pecos. Říkáme, že jo, ale že jsme DJs PanCake a PanVička a že při djingu vyrábíme palačinky. Je nadšenej a říká, že sežene pánvičku, vařič a mixér.
DEN 12: Brooklyn
Výlet do Brooklynu. Bydlí tam jeden náš kamarád z Valašska. Valašského ducha v New Yorku striktně udržuje svým přízvukem. Takže všichni tři Dva za ním jedů metrem ke Coney Islandů, do ruské čtvrti. Užíváme si v metru to rychlé střídání lidí všech podob a chování. Je to nejlepší sestřih světa. Vedle nás přisedne pán, který si kreslí do bloku oběma rukama zároveň a každou něco jiného. Všude, kam se podívám, sedí někdo s obříma sluchátkama, a je ponořený do své hudby, v jejímž rytmu se hodně výrazně vlní. Hip hop, metal, superpop, experimental nebo snad Líos Dženeček, Dwoežak? Tlustý, tenký, křehká, silná, všechny účesy a oblečky světa.
Vzpomenu si na knížku kreseb z NY od Petra Nikla. NYC je asi nejpestřejší město světa, ale nejen vizuálně, i zvukově. Je tu koncentrované všechno a je tu cítit čistá svoboda se vším, co obnáší. Z okýnka metra vidíme krátkou animaci, která je vidět v tunelu před konečnou trasy J. Na Coney Islandu je silný vítr, zima a poprchává. Takže procházka k moři je velmi krátká. Tak krátká, že kamarádův 4letý syn se nepřestává před námi stydět a zachmuřeně se mračí pod svou kapucou.
Jdeme se projít na nejstarší dunu v NYC. V zálivu jsou vraky starých lodí a taky žlutá ponorka. Vrak slavné Žluté ponorky. Nějaký člověk si v 70. letech svépomocí postavil kopii žluté ponorky, hledal s ní poklady, vozil v ní lidi, ale v 80. letech bohužel ztroskotal a ponorka od té doby je na tomto místě.
Jdeme na jídlo do ukrajinské restaurace. V New Yorku prý musíme ještě zajít na sushi a pizzu, obojí je nejlepší na světě právě zde. Syn kamaráda ožívá. Dává nám filmové hádanky. Mluví česky, valašsky, anglicky, rusky, španělsky a polsky. Ve 4 letech umí psát a počítat. Pak jdeme na kafe ještě k nim domů a syn nám ukazuje nám svoje obrázky zvířat ze školky. Vypráví nám o své planetě Ryba a bojuje s vymyšleným Lajdrmenem. Střídavě si povídáme i s jeho tátou. Dozvídáme se historky z ruské čtvrti, ve které žije 500 tisíc Rusů z celkového počtu asi 650 tisíc v NYC.
Nejlepší byznys Rusů v ruské čtvrti je, že vozej starý, dobře pojištěný lidi na masáže a rehabilitace, který jim předepíšou doktoři, kteří jsou v celé té síti taky zainteresovaní, a ty cesty mají proplacený od pojišťovny. A že všichni jsou spokojení. Doktoři a rehabilitační dostanou svoje, lidi, kteří převážejí taky – a staří se aspoň jednou týdně dostanou z domu. Pak nám na rozloučenou pouští dvě starší ruské animované pohádky Čiburetku a doktora Ajbolita, neuvěřitelná nepochopitelná psycha pro děti, která tak trochu dotváří atmosféru z této čtvrti. V noci se vracíme na rovnoměrně nalinkovaný Manhattan.
DEN 13: Williamsburg
Dnes pracovní oběd s Duncanem, naším potenciálním bookerem. Plánujeme červnové minitour a US tour na září a říjen. Sedíme v aktuálně nejhipsterštější čtvrti NYC. Kavárna s bistrem, kde se tráví čas u počítače s veggie burgerem. U zdi fotím řadu 5 maců na jedno PC. Pak schůzka s lidma z NothernSpy, s Adamem, Danielle a Chrisem. Jsme vážně moc rádi, že je zase vidíme. Je to tak super partička (a nepíšeme to proto, že víme, že si blog nechávají přeložit Googlem, ahoj Adame!).
Chris nás bere do svého nejoblíbenějšího baru, dáváme si pivo s whiskey a hrajeme takovou nějakou hospodskou hru, která je stolní verzí curlingu a čáry. Pak vyrážíme do Trans Pecos, kde budeme djovat s Prokopem. Teda Prokop bude djovat a my dělat palačinky. Ingredience máme, ale ještě nám chybí džem. V Deli to musím vyslovit na 8 způsobů, ani jednou mi Jam nerozumí, když ho přinesu, prodavač překvapeně kývá a jakoby zívne:“ Aaa, džijééém!“ Rozdíl mezi mými 8 způsoby a jeho stejně neslyším. Cestou učíme na oplátku Danielle vyslovit Leoš Janáček. Líos Dženeček. Má ho ráda a je nadšená, že se bude moct blýsknout v obchodě, kde pracuje.
Adam sehnal plotýnku, pánvičku a kvedlačku. Nádobu na míchání vyrobíme z pet lahve a naběračku z kelímku. Punk pancakes. Trans Pecos je klub, kterej založil saxofonista z kapely ZS a v té budově mají kancl i Northern Spy. Hráli jsme tam v lednu. Úplně geniální místo. Čistej hipíkov. Nakonec se z toho vyvrbí úplně neuvěřitelně bizarní party.
První je úplně avantgardní divadlo – děláme si srandu a říkáme, že to je jako festival Jiráskův Bushwick. Pak takové slovní improvizační divadlo hodně zaměřené na rytmus slov, to jim prostě jde! Pak koncert funky kapely se zpěvákem, který částečně recituje a částečně předstírá, že koktá. Do toho po celou dobu syčíme se smažením palačinek. Celý večírek je boží. Pak DjPanCakes a DJ Myslivec.
Palačinek napečeme z 10 vajec a galonu mléka asi 80 od 9večer až do 2do rána, kdy párty končí. Na konci děláme ze zbytku těsta pro sebe na snídani, do té chvíle se po každé ihned zaprášilo. Tak jsme rádi, že na nás taky zbyde, a prvně je ochutnáváme. Pak přijde velký tlustý pán a mlsně kouká, nabízíme mu ještě, ať si vezme. Vezme si plný talíř všech zbývajících a odejde. Připadáme si jako největší palačinkoví loseři. A pán byl jako karikatura zloděje palačinek z Toma a Jerryho. Snídaně nebude. Ale pancake mise byla úspěšná.
DEN 14: Bushwick
Dopoledne jedeme na výlet do Chinatownu. Hned u výstupu z metra na Canal ave nás vítá ze všech stran: „watčis, watčis, rolex.? Opravdu malá čína. Vším. Trh s mořskými plody, zeleninové stánky. Suvenýry. Supermarket, kde uprostřed sedí kočka. Obchod se stovkami krabic překopírovaných dvd. Divné hračky všech podob a zvuků. Dáme si oběd v restauraci, kde už servírují i žáby. Opatrně jdeme do černých hub a čínské zeleniny. Pak máme chuť na kafe, tak přejdeme silnici a jsme v Little Italy, nejlepší káva v NYC.
Dnes večer máme poslední koncert v klubu Silent Barn. Aktuálně prý nejlepší klub v NYC. Opět Bushwick. Druhá nejoblíbenější umělecká čtvrť. Přejmenováváme ho na Hipsterov nad Nežárkou, zatímco Williamsburg je Hipsterov nad Sázavou. Silent bar je moc hezkej klub. Ozdobený zdi od podlahy ke stropu. Hrajou tam před náma 4 kapely. Všechny se nám líběj. Od sólového songwritera to postupně přejde přes takový hravý hardcore k rockopunku a až do noisometalu. Je to super! A hluková vlna nás strhává stejně jako všechny přítomný fanoušky.
Pak hrajeme my. Řešíme drobné technické problémy, zvukař není úplně technicky zdatný, takže je rychlejší si to zapojit sami. Prokop saved our ass. Říkáme, že jsme ze soundcheck republic ha ha ha a začínáme hrát. Na konec to byl to asi nejenergičtější koncert tady a nejlepší závěr tour-výletu, co jsme si mohli užít. Na konci už to je úplná dance party, přidáváme písničky a všichni nám říkají, že tam zatím na žádnou kapelu takhle lidi netancovali. Tak z toho máme radost.
Potkáváme tam tři Američany, kteří umí trochu česky, protože učili v Praze angličtinu. Jedna holka má předky v Čechách a její děda založil podnik Otma, a že tedy prý jíme její kečupy. Po koncertu jedeme mexikánským taxíkem na byt. Výstavní auto řídí Mexičan v bílém kvádru – vypadá jako duch-anděl z nějaké kolumbijské telenovely, který neumí anglicky a nezná Brooklyn, a ještě navíc mu přestane fungovat GPS na mobilu.
Nevěříme, že někdy fungovala, snaží se jí rozjet šamanským máváním telefonem ze strany na stranu. Absolutně neví kudy jet. Pouští si k tomu Michaela Jacksona. Celou cestu ho Prokop naviguje podle plánku metra. A taky musí vyzkoušet všechny varianty výslovnosti 13th street. Je to celé čistě bez střihů na další kapitolu z filmu Noc na Zemi!
DEN 15: New York-Brusel-Praha
Dopoledne jedeme ještě na Broadway na nákupy, jsou tu nejlepší obchody s deskama, nejlepší knihkupectví, nejlepší papírnictví. V Other Music si kupujeme vinyly a všimneme si, že tam leží navrchu, mezi novinkama, CD Nipomo. Jsme rádi, že je tam v dobrý společnosti. Label HomeTable a NSPY vedle Subpop, Anticon atd.
Odpoledne jedeme z Brooklynu ruským taxíkem Čajka na JFK. Ahoj New Yorku, ahoj Ameriko! Není to smutný loučení, protože na shledanou v červnu. Čeká nás 7 hodin v letadle a 12 hodin na letišti v Bruselu.
Cesta z NY utekla rychle, díky vzdušným proudům je cesta zpět rychlejší. V Bruselu ale jako bezdomovci okupujeme dřevěné lavice v restauraci, protože tu není žádná čekárna.
Za celé tour patří obrovské díky Prokopovi, Barbaře, Jasonovi, Adamovi, Danielle, Chrisovi, Duncanovi, Jankovi, Martinu Dvořákovi, Českému centru v NY, Respektu, Magdě, Mary… Jdiné, ale zato slušné dva haty posíláme American Airlines za neochotu a neschopnost řešit operativně a včas zapomenutý počítač a bruselskému letišti za totální nevybavenost, nepohodlí a nudu.
Amerikin fotodiarik / kompletní fotoalbum z cesty najdete na facebooku Dva